OBCHODNÍ DŮM JEŠTĚD

Kniha popisuje historii místa stavby, její vznik, otevření, provoz a je proložena množstvím dobových fotografií.

Objednat knihu

PUBLIKACE
UŽ NEJDU DO JEŠTĚDU

AUTOR A VYDAVATEL BC. JIŘÍ JIROUTEK

Sejdeme se u sirek,
zajdeme na griliáš do mléčného baru,
na kávu do korálí, na hranolky pod schody,
na ovar do kotelny….

208 stran formátu 295×245 mm na křídovém papíře.
Texty jsou v jazyce českém a anglickém.

Po knize Fenomén Ještěd se jedná o druhý titul, který Jiří Jiroutek vydává vlastním nákladem a věnuje se architektuře v Liberci. Reaguje tak na zbourání legendárního obchodního centra v centru Liberce, architektů Miroslava Masáka a Karla Hubáčka.

Díky historickým materiálům a dobovým fotografiím si můžeme připomenout atmosféru doby let 1970–1979, kdy byl Ještěd ozdobou Liberce.

Už nejdu do Ještědu kniha
Už nejdu do Ještědu kniha
Už nejdu do Ještědu kniha
Už nejdu do Ještědu kniha

Foto publikace © Jiří Jiroutek

 

Obchodní středisko
Ještěd Liberec

Z Liberce zmizelo obchodní středisko Ještěd, aby uvolnilo prostor pro komerční development. Stalo se tak navzdory názoru odborné komise památkářů a přes úsilí o jeho památkovou ochranu.

Zmizela budova, která vyvolávala i negativní reakce, která ale patřila k obrazu města. Zmizela jedna z mála českých staveb navržených v duchu strukturalistické architektury. Vznikala složitě, dlouho a z potížemi. Zmizela rychle, bez diskuse o jejím možném zachování a využití pro vhodný účel.

Jak je snadné bourat. Jistě, svět se vyvíjí a mění. Rozvoj dolního centra města ale mohl proběhnout i při zachování tohoto jedinečného domu. Ten byl koncipován jako otevřený systém, který bylo možno modifikovat nebo dostavět. Takovou úvahu ale nikdo nepředložil.
Doufejme jen, že se podobným bleskovým amputacím našeho kulturního dědictví dokážeme v budoucnu ubránit. Jinak můžeme zakrátko obývat zemi sice plnou komerčních staveb, ale oproštěnou od své historie.

Jiří Suchomel
17.2.2010
Obchodní dům Ještěd
Obchodní dům Ještěd

Obchodní dům

Budova se žlutým keramickým obkladem v šedi okolní zástavby, s prodejní plochou 8800 metrů2 jedno z největších u nás té doby. V roce 2009 bylo středisko i přes nesouhlas odborníků a velké části veřejnosti zbouráno.

Pro pamětníky připomínka moderního obchodního střediska s volným prodejem na ploše, místo nejen pro nákupy širokého sortimentu zboží, ale také místo setkávání se, nebo jen bloumání a pohledy do výkladních skříní, tak si pamatujeme Obchodní středisko Ještěd.

Historie

Architektonická soutěž vypsána 1961, postaven v rozmezí let 1970 – 1979, první část v provozu od 1. 12. 1978, pavilony B a C od 16. 7. 1979.

Od roku 1992 K–mart, poté Tesco (od r. 1996), zbourán v roce 2009.

ARCHITEKTI – Karel Hubáček, Miroslav Masák
 
INTERIÉR – Jiri Suchomel, Mirko Baum, Václav Králíček, Aleš Beneda , Vladimír Hora,
Jiří Špikla, Lidmila Švarcová, Michal Brix – trafika (krabička sirek)

STAVAŘINA – Oto Nykodým, Jiří Bílek, Jiří Prskavec, Jan Pilař, Václav Bůžek,
Josef Patrman
 
STATIKA – Václav Voda, Jan Suchánek, Marie Suchánková, Zdeněk Moc

TOPENÍ – František Altman, Ivana Kulštejnová
 
VZDUCHOTECHNIKA – Otto Valouch
 
ZDRAVOTNÍ TECHNIKA – Zdeněk Šisler, Zdena Procházková
 
ELEKTRIKA – Bohuslav Zrůst, František Lis, Jaroslava Bílková
           
MĚŘENÍ A REGULACE – Průmstav Praha – Karel Ressner
 
OCELOVÉ KONSTRUKCE + DÍLENSKÉ VÝKRESY – VŽKG 06 – Ing. Janecký    
 
ROZPOČET – František Schneller, Jaroslav Kaucký, Ladislav Ježek, Irena Berková
 
TECHNICKÝ DOZOR  – Václav Smola, Bohuslav Port, Miroslav Ryzec, Zbyněk Novák

Fenomén Ještěd - Phenomenom Jested
Fenomén Ještěd - Phenomenom Jested
Fenomén Ještěd - Phenomenom Jested
Fenomén Ještěd - Phenomenom Jested